Sardinie - třetí část

Název

Sardinie - třetí část

Popis

Myška

V jedné noře žila malá myška. Celkem v klidu a spokojeně. Ale nikdy nevycházela. Bála se. Je přeci tak malá a slabá, a svět tak velký a nebezpečný. Jak by mohla přežít, tak sama v tom cizím prostoru? A svou noru dobře zná, však si ji sama vytvořila. Tady je bezpečí, jistota. Je to příbytek tak stísněný, proto, aby se tam nevešlo nic cizího a hrozivého. Ale myška byla také zvědavá. Každý den se přiblížila k východu na povrch a poslouchala. Slyšela, jak šumí vítr v trávě, jak padají kapky rosy z lístku na lístek, jak bzučí hmyz a zpívají ptáci. A viděla paprsky slunce, které pronikly do temnoty její nory. Najednou se svět venku nezdál tak nepřátelský, a myška zatoužila jej trochu poznat, alespoň kousek zahlédnout, a tak se odrazila a vyskočila ven. V ten okamžik se proměnila v zajíce.
Zajíc se už neschovával pod zem, jen občas do křoví. Stále se bál, ale měl nad sebou nebe, a když cítil, že mu nic nehrozí, běhal po své louce, a obdivoval květiny a motýli a vůbec vše co potkal. Ale jakmile uslyšel neznámý zvuk, sklopil uší, přikrčil se a měl strach. Ale jen někdy, už ne stále jako když býval myší. Jednou se zajíc odvážil až k lesu. Rostly tam stromy, obrovské, mnohem větší než tam stromy, obrovské, mnohem větší než on sám. Opíral se předními tlapkami o kmen a díval se vzhůru. Koruny byly plné života. Tam ale zajíc nemohl. Jeho drápky po hladké kůře klouzaly a ani vyskočit tam nedokázal. Ale on už nechtěl zůstávat jen při zemi. Tak se zajíc proměnil na veverku.
Veverka vesele skákala ve větvích a na dlouhou dobu tam nalezla svůj domov. Obdivovala stromy, každý je jiný, i každý list. A mezi nimi žije mnoho brouků, mravenců a ptáků. Právě ptáky sledovala nejčastěji. Pro veverku se stali symbolem svobody. A tak žila a měla ráda svůj les. Až jednou vylezla na nejvyšší dub, a dívala se, jak zapadá slunce za dalekými kopci na obzoru. A veverka zatoužila spatřit ty hory, a co je za nimi, na jaké kraje teď slunce svítí. Odrazila se, skočila do vzduchu, a stale se orlem.
Orel se vznášel nad širou zemí a beze strachu, beze spěchu ji poznával. A čím více viděl, tím ji měl raději. Svým ostrým zrakem sledoval broučky v trávě, barevné ryby v řekách i v moři, a hady a ještěrky mezi kamením. Vnímal rostliny i písek a vodu, a všechny ty krásné vůně, které vítr přináší. Létal, a jeho křídla nevrhala stín, ale zlaté světlo. A jak více a více miloval svět ta záře se stávala silnější a jasnější, až byla tak mocná, že začala uzdravovat. Tak orel léčil smutek a strach, a šířil čistou radost a lásku. A jeho křídla rostla a rostla, až objala celý svět. Orel se rozplynul, stal se součástí všeho, stal se láskou.

Období

Statistiky

  • 201 fotek
  • 7 se líbí

Nastavení

Nahlásit album
Slevy 25 % platí na všechny dárky z fotek. Vytvořte si z vašich fotek snadno fotoknihu, plakát, fotky na zeď a další fotoprodukty. Sleva platí po zadání kódu: Vajicka
S kódem: Vajicka Akce platí do 14. 4. 2024
Zjistit více
Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu
Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Sardinie - třetí část
Komentáře Přidat